1. odkud kam dostat se, dorazit, přijít, přijet ap.: jeliže sě dobra [Jidáš] města, přibrav sě k ňemu při noci LegJidM 47; mnozí sě také k němu [sv. Jeronýmovi] učenníci přibravše, svatý život podlé něho vedli PasMuzA 531 multos … discipulos coadunans; (o vojsku ap.) přitáhnout: za těch časuov přibrali se byli Bohové a Hujnové … do Itálie … a dobyli Říma MartKronB 33r

2. k čemu/komu přiblížit se, dostat se do blízkosti něčeho/někoho: až sě Styr však k němu přibra, kněz Vlastislav sě naň vybra DalC 20,5; když sě k němu [slunci] blíž přibéře [měsíc], tehdy světlost bude mieti VítAlan 10v

3. odkud kam přistěhovat se: jestliže teprv jmenovaná Petruše z Rokycan sem se přibéře a zde bydleti bude ListářPlz 1,382 (1435); pakli by se který mistr … odjinud přibral neb přistěhoval, ten nemá řemesla okazovati ArchČ 14,447 (1445)

4. (o člověku) k čemu (stáří) dospět k něčemu, dočkat se, dosáhnout něčeho: když … k starým sě letóm přibral [sv. Jan] PasMuzA 68 (též PasTisk)

5. (o časovém úseku, události ap.) nastat, nadejít: léto s teplem se přibralo, strastnú zimu již zahnalo BawEzop 594; toho času upadli sú Lamparti do všech Vlach, po nichž se jest přibral velmi veliký hlad a smrtedlnost MartKronT 73v

6. (o vojsku ap.) proti komu kam vytáhnout: přibral sě [Judas] proti vražedlníkóm své bratřie BiblDrážď 2 Mach 12,6 (táhl BiblPraž) venit; vojensky se pozdvihše [cizinci], před Dunaj se přibrati zamyslili, chtiec všecky země pod se podbiti KázLeg 93v