přidáviti, -v́u, -ví pf.
k dáviti
1. co k čemu přitisknout, přitlačit: k tomuto listu sem svú pečet přidávil ArchČ 6,15 (1407); když ku pečeti vosk bývá přidáven, tehdy touž zpuosobu béře vosk na se, kteráž bývá na pečeti RokPostB 447
2. koho k sobě přitisknout, přivinout: kolikrát tu svú zvláštní chot … mládenec … duchovně k sobě přidávil OrlojK 360
Sr. přitisknúti, přitlačiti
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 2026-06-19, citován stav ze dne 8. 9. 2026).
přidáviti dok. = přitisknouti, přitlačiti
Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.