1. čeho poškození, (řeči) postižení: uhlé řeřevité přinesechu a král da dietěti a dietě k svým ustóm přičini a svrchek jazyka svého zkazi. A proto židé mnějí, by tudy měl [Mojžíš] přiekaz jazyka ComestC 55r impeditioris linguae; z toho buoha pochváliv [sv. Egidius], ež jě [dveře s obrazem sv. Petra a Pavla] buoh ráčil bez přiekazy uchovati PasKlemA 190v

2. čí, komu škoda, ztráta, újma způsobená někomu: ciesař s svými Římany od jedněch svých nepřátel mnoho přiekazy trpieše PasMuzA 570 plurimum … molestabatur; aby … to [spojenectví] nebylo na přiekaz vévodě burgundskému CestJar 17

3. komu čeho, k čemu, na čem (činnosti ap.) znemožňování něčeho někomu, bránění někomu v něčem, překážka, nesnáz: Augustus po všem světu beze všie přiekazy mocně kralováše KristA 18r; pakli kto uzří jazyk svój raněn bez přiekazu mluvenie BřezSnářS 99; „učiniti přiekazu“ komu v čem (činnosti) překazit někomu něco: přiekazu učiní [zlo] nám v modlitvě naší ŠtítSvátA 115r

býti ku přiekazu, býti na přiekaz, býti na přiekazu koho, komu/čemu být na překážku, na závadu, vadit, překážet někomu/něčemu: byly by [žena a dítě] ku přiekazu [Mojžíšovi] ComestC 57r impedimento

(o vykonávání ap. něčeho) na přiekazu čemu na překážku, na závadu: mnozí kněží … panují nad velikým zbožím tělesným … na přěkazu svému kněžskému úřadu ArchČ 3,228 (1421)

(o vykonávání něčeho) bez přiekazu, bez čí přiekazy bez překážek, nerušeně: Linhart, jeho dědici a budúcí mají trávy požívati … beze vší mé a mých dědicóv a budúcích příkazy ArchČ 22,13 (1459)

4. jur. uplatnění nároku, „otpor“ 4: komorník Martin byl jest na úmluvě … pro nezprávu dědin … a pro příkazy, které sou přišly od kněze Bartoloměje … i ode všeho konventu …, kteříž ty dědiny nařiekají ArchČ 5,560 (1497); „činiti přiekazy“ na co (nárok) uplatňovat svůj nárok na úkor nároku někoho jiného: nikdá jste VMt ani předkové VMti i žádnému toho nehájili ani na tom [užívání majetku] keré překazy činili ArchČ 21,427 (1495)

5. překážka, co brání v cestě n. průchodu: v Rudném moři cěsta byla bez přiekazy BiblDrážď Sap 19,7 (bez překážky BiblPraž) sine impedimento; poče sě [Krištofor] tomu velmi diviti, neb on tú cestú jda, neměl jest žádné přiekazy PovOl 279r

6. (k) čemu, v čem (činnosti) ap. překážka, okolnost (jev, skutečnost) bránící něčemu: všecko stvořenie, kteréž jest přiekaza tvému spasení, opustíš OrlojK 365; které sú přiekazy ku pojímaní sebe v manželstvo HusManžV 108r

7. ničivá okolnost, co působí něco (škodlivého): to [nevhodně složené dříví] od ohně, núze a od jiné přiekazy škodu mohlo by přinésti PrávSasE 58v