přiemný adj.
sr. přiemý
1. přímý, rovný: prava křivé v přiemné [ať se promění] MamVíd 140r (Is 40,4: budú křivé upřiemnými BiblDrážď, v pravé BiblPad, v upřiemé BiblPraž)
2. upřímný: měj čistotu a přiemnú zpověd a cělú ŠtítBrigC 38v
Jen tyto doklady
Sr. StčS pravý
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 2026-06-19, citován stav ze dne 7. 9. 2026).
