1. co/koho k komu/čemu, na co ap. přiložit k někomu/něčemu, položit do těsné blízkosti někoho/něčeho: toho [panoše] inhed chopichu a tlumok k němu přiložichu, zlodějstvem ho viniece DalP 64,60 (příd. 18); přiložte prst k ustóm svým BiblOl Job 21,5 (položte … na usta BiblPad, podložte … ustóm BiblPraž) superponite digitum ori – med.: ktož jie [„fioly“] s vínem ztluče a na ránu přiloží, velmi bolest utiší LékVodň 264r – fig.: král Astriges přiložen jest k svým otcuom, točíš umřěl, i přijal Syrus Perský královstvie jeho BiblDrážď Dn 13,65 appositus est ad patres suos

přiložiti ruku svú ap. k čemu (činnosti) pustit se do něčeho: ať požehná tebe hospodin buoh tvój po všem času i ve všem, k čemuž ruku svú přiložíš BiblOl Dt 15,10 (přičiníš BiblLit, pustíš BiblPad, vztáhneš BiblPraž) ad quae manum miseris

2. co/koho k čemu, na co přitisknout, přitlačit: tu loktuši vzem [Ježíš] i přiloži k své svaté tváři VeronS 111r in faciem sibi apposuisset; vzem [Ježíš] částku rúchy plátněné u toho obrazníka, na svú tvář přiložil PasKal 213v (přikvačil PasMuzA, přitlačil PasTisk) suae faciei superimponens; (k zemi) shodit, svrhnout na něco; dolož. jen fig.: k zemi tě [město] přiložie [nepřátelé] i tvé syny BiblDrážď L 19,44 (položie EvSeit, prostrú EvOl) prosternent

3. co k čemu, na co připevnit, připojit: lépe jest jemu, by byl přiložen žrnov osličí k jeho hrdlu i uvržen u moře BiblDrážď Mc 9,42 (by byl přivázán BiblLit, aby obklíčen byl žrnov … na hrdlo jeho BiblMik) circumdaretur mola … collo; na velikém těle velmi malú hlavu máš přiloženu Čtver 61v superappositum; jur. (pečeť k listu ap.) připojit na potvrzení pravosti: naše pečeti k němu [listu] jsme přiložili a přivěsili ArchČ 9,427 (1496)

4. co/koho čím přikrýt, překrýt: Jozef sněm s křížě to svaté tělo, … je v nový hrob vloži a velikým kamenem a drahým přiloži HradUmuč 94r; káza jej [sv. Jiřího] v žalář vsaditi a velikým kamením káza jej přiložiti, aby jej tak … umořil KázDzik 202r; (oděvem) zahalit; dolož. jen fig.: již jest [duše] … rúchem ctností přiložena HusPostH 62r – med.: maž se tiem [olejem], jak ty rozumieš, a přilož to novú čistú bavlnú LékFrantA 93v

5. koho (k) komu dát k souloži: v noci přiložena jemu [Jakubovi] Lia a tu musil pojieti AlbRájA 84v; jestliže která panna jest za muž dána, ale ještě jemu jest nepřiložena, a jiný přijde k ní, … mají je oba jieti PrávŠvábC 49r; „přiložiti k sobě“ koho uskutečnit pohlavní styk s někým: jestliže která svobodná žena svého porobeného člověka k sobě přiloží, mají jí hlavu stieti PrávŠvábC 73v zuo ir leit

6. koho k komu (nadřazenému) předvést před někoho: pakli sě zloděj tají, pán domu přiložen bude k bohóm a přisiehne BiblPad Ex 22,8 (přiveden bude BiblOl) applicabitur ad deos

7. koho k komu (Bohu) čím (slibem) zaslíbit, zavázat někomu: tváři jich [Izraelitů] sem [na Sion] přijdú a přiloženi budú k hospodinu slibem věčným BiblLit Jr 50,5 (též BiblPad, přiložie sě BiblDrážď) apponentur

8. koho v co (manželství) oddat někoho: kněz … v stav manželský je připustí aneb přiloží podlé jiných řádných manželuov BechNeub 74r

9. co k čemu přidat, dodat, připojit: diem quoque totum peregit [Isaac] in oracione, cui sequentem continuavit (priloži gl.) et noctem GlosŘeh 85v; musí se to pomnieti, aby přiložil k tomu závaží toliko zrn, koliko jest napsáno, a tak nikdy u váze nechybíš LékŽen 113v

10. co (přísadu) k čemu, do čeho přimísit, přimíchat: vtlúkl sem [Rubín] v ni [mast] staré hácě, přičinich v ni kobylého mozku a také přiložich prašivú kóžku MastDrk 266; kdyby do sejra syřiště smrdutého, bujného telce aneb chlípného berana s žaludku nepřiložili, sejr by se nezkazil BechNeub 27r

11. co (k) komu připsat, přisoudit: blud, kterýž mohl biskupu připsán a přiložen býti od nenávistníkuov MartKronC 26r; (vinu) obvinit někoho: ten jest také mužěbójcě, jenž jsa sudí neb poprávcě, přiložě k někomu vinu pro nepřiezn neb pro dědinu i zbaví života koho DesHrad 247

12. co/koho, čeho (k) čemu, nad co ap. přidat, dát něco navíc k něčemu/někomu, rozhojnit něco něčím: přilož nepravedlnost nad nepravedlnost jich ŽaltWittb 68,28 (přilož nepravost k nepravosti BiblPad) appone iniquitatem super iniquitatem; kteříž sú jeho [Petrovu] řěč přijěli, ti sě pokřstili. A byly (by rkp.) sú přiloženy k číslu věrných ten den na letnice duší … tři tisíce ComestC 351r (sr. A 2,41: přibylo BiblLitTřeb, přivinulo se BiblPraž) appositae sunt; (úrok ap.) připočítat: ktož puojčí peněz a přiloží pokutu sobě zištnú, … lichevník jest JakBetl 61r; (majetku) rozmnožit něco: co chce [král] přirozmnožiti, statku a klénotuov přiložiti, to se jemu doluov strhne ŽídSpráv 39; (oheň) roztopit: kázal [král] oheň přiložiti BiblDrážď 2 Mach 7,5 (rozpáliti BiblPraž) admoveri – fig.: nesvař se s člověkem blekotným a nepřiložíš drev na jeho oheň BiblLit Sir 8,4 (nepřikládaj BiblPraž) non strues

13. jur. co (majetek ap.) k čemu/komu připojit, přičlenit, připsat k něčemu n. něčímu majetku: svrchupsaný Benešek má přiložiti a tohoto zápisu mocí přikládá k svrchupsané Aničce duom svój … i jiný veškeren statek svój TeigeMíst 1,336 (1432); vešken statek svuoj, což tu měl [Matyáš], … k našemu statku jest přiložil DeskyDvor 4,26 (1451)

14. co (výrok ap.) k čemu (sdělení) doplnit, dodat, dodatečně uvést: toto kapitolum poslednie, jakož pravie, přiložil Esdráš ot onoho miesta: Vstúpil Mojžieš ComestC 116r apposuit; známo jest, že řeč dielcě přednieho nedokonalá jest a že ta slova pověděná mají býti přiložena, aby mohl jmien býti dokonalý smysl LyraMat 123r sunt … interponenda

15. co (pokrm) komu, přěd koho dát, podat, předložit někomu: dáváše [Ježíš chleby] učenníkóm svým, aby přiložili, i přiložili zástupu EvOl 285r (Mc 8,6: aby přědložili, i přědložili jsú EvBeneš, aby kladli …, a kladli sú BiblLit, aby přikládali, i kladli sú BiblPraž) ut apponerent, et apposuerunt; z pražmy pšeničné ten chléb byl učiňen, ješto kázal Heliseus přiložiti přěd lid ComestC 188r apponi populo

16. co, čeho (abstraktního) (k) komu/čemu dát, poskytnout: čso sě dá tobě a čso přiloží tobě k jazyku lstivému ŽaltWittb 119,3 (též ŽaltKlem, bude přiloženo ŽaltKap) apponatur; „přiložiti mysl“ k čemu, aby… věnovat (pf.) pozornost něčemu, upnout se k něčemu: když sémě přijímá [žena], aby všecku mysl přiložila, aby sémě přijala LékJádroD 182; „přiložiti srdcě“ čemu oblíbit si něco, přilnout k něčemu: sbožie ačti příde, neroďte sirdcě přiložiti ŽaltWittb 61,11 (přikládati BiblPraž) apponere; „přiložiti vieru“ čemu uvěřit: tomu lživému obžalování consilium víru přiloživše, uvěřilo jest BřezKron 203r; „přiložiti skutky“ přičinit se: přiložtež v tom [boji] skutkuov statečných a obešlete všecky pány a jednotníky naše ArchČ 4,407 (1450)

17. co (peníze, práci, úsilí ap.) k čemu, na co vynaložit, vydat něco na něco: na jich vrtránie netbajě i přiložím snaženstvie k tomuto počatému a božiemu dielu OtcB 153v imponam; ty penieze na stravu a na jiné potřeby sirotčie přiložila [paní Kunka] ArchČ 28,97 (1422)

18. bibl. s inf., aby… znovu učinit, opět uskutečnit něco, „přidati“ 13: na věky zavirže bóh a nepřiloží, aby mílejí byl, ješče ŽaltWittb 76,8 non apponet; přiložili ješče hřěšiti jemu, v hněvu vzbudili jej ŽaltWittb 77,17 (přičinili sú BiblPad, přidali sú BiblPraž) apposuerunt