|
|
|
přiměňovati¹, -uju, -uje ipf. pozd. též přimiňovati, -uju, -uje ipf. k přimieniti 1. co/koho k čemu připojovat, přidávat: každé věci muož člověk k čáruom přimieniti … a tak někteří přimieňují svatú trojici, někteří pána Ježíše, někteří anděly, … někteří oheň, povětřie, hvězdy VítAug 101r; běda, jížto přijednáváte duom k domu a pole k poli přiměnijete až do kraj města Pror Is 5,8 (přiměšijete BiblLit, přičíniete BiblPraž) agrum agro copulatis 2. koho k čemu (dohodě) připojovat, přibírat jako účastníka: jakož mi píšeš o to příměří …, že to držeti chceš, než k tomu přiměňuješ budějovské měšťany, abych i s nimi příměří držel ArchČ 6,167 (1478) 3. co/koho kde (v textu, sdělení) uvádět, zmiňovat: a dále TMt píše, že bych přiměňoval (přimeňoval ed.) Rapanta i ty pěšie … O Rapantoviť nic neviem, než o těch pěších … tuť sem řekl, žeť se jim nelepý skutek stal ListářRožmb 3,263 (1447); to často mezi svým kázaním přimiňujíc, že by … rád žádal na ta místa vjíti SilvKron 39v 4. co, s větou obsah. ustanovovat: tuto výminku přiměňujíce (přimienujíce ed.), když by koli oni kupújící … kúpili jiný plat jistý …, dědicství mají zase propustiti TeigeMíst 1,288 (1378); mocí tohoto listu zapisuji … manželu mému … hrad Bielkov … se vším panstvím …; a toto ještě přiměňuji, že jemu to vše dávám i jeho budúcím ArchČ 9,296 (1452) Sr. přitovařišovati Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 2026-06-19, citován stav ze dne 17. 9. 2026). 
přiměňovati², -uju, -uje ipf. sr. měniti co nežádoucím způsobem pozměňovat; (tvář) chmuřit: devenustant pošmuřují … vel přiměňují VýklKruml 227v (Mt 6,16: proměňují [pokrytci] tváři své EvOl) Jen tento doklad Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 2026-06-19, citován stav ze dne 17. 9. 2026). 
přiměňovati, -uju, -uješ ned. k tomu mínit, připojovat, podotýkat, připomínat, uvádět ( v. též přimieniti) Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979. 
přiměňovati nedok. (sr. přimieniti) = k tomu míniti, jmenovati Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947. 
|