1. co k čemu přidat, připojit: a on [Kristus] hájil jim, aby jeho nevyznávali. Gloza: proto hájil, aby falše nepřimienili RokLukA 107v; (k textu, sdělení), že… doplnit, dodat: na to vám naučení dáváme, poněvadž se to válečné věci dotýče i zmínka se činí, že by přimíněno bylo k příměří kněze Mikulášovu Půh 5,116 (1487)

2. koho v co (smlouvu), k čemu (právnímu aktu) připojit, přibrat (jako účastníka): kterak jest Holický Zmrzlíka s prvními v tu smlúvu podlé strany oné přimienil ListářRožmb 4,48 (1449); Pešík toliko sobě Vrutice etc. jest kúpil a Jana k tomu trhu nepřimienil DeskyDvor 4,436 (1456)

3. koho komu dát, přiřknout: tato dva [Efraim a Manases] budeta má, jako Ruben a Simeon přimieněni budú mně ComestC 50v deputabuntur

4. koho s kým posoudit jako stejného: přimieňen jsem <s> schozujícími v jezero, učiňen jsem jako člověk bez pomoci ŽaltWittb 87,5 (též BiblDrážď, pomieněn sem ŽaltKlem, mněn sem ŽaltKap, domieněn sem BiblOl, domněn sem BiblLit, počten sem BiblPraž) aestimatus sum

5. co (k) čemu přirovnat k něčemu, porovnat s něčím: neb zemské zbožie, nebeskému blahoslavenství přimieněno, břiemě jest, ale ne pomoc. Časný život, přimieněn k věčnému, smrt má viece nazván býti než život HusVýklB 24v

6. co/koho kde (v textu), při čem (sdělení) uvést, zmínit někde: to [desatero] pro čtúcích a poslúchajících užitek tuto přimiením a krátkým výkladem rozlíčím ZrcSpasK 23; nemohu otrpěti, bych svého milého tuto nepřimienil Augustina ŠtítVyš 64r

7. o čem kde (v textu) zmínit se: manna jest figura těla božieho …, i neslušie tu přimieniti o masě neb mlécě HilPřijA 29

8. co kde (ve smlouvě) ustanovit: jest v smlúvách znamenitě přimieněno, aby takoví lúpežníci nebyli fedrováni ListářRožmb 4,136 (1449); pan Václav to sobě pozůstavil a přimienil v tom trhu a smlúvě ArchKol 1497