1. k čemu vyslovit se, vyjádřit se, pronést své mínění: přistúpiv jeden kněz pohanský, přimluvi sě a řka: Nechať já přěd pánví postoji a uzříš …, žeť jich moc přěmohu PasMuzA 507; prosím, odpuste mi se přimluviti k tomu také psaní, což Lež píše TovHád 32v

2. k čemu vyjádřit souhlas s něčím, postavit se za něco: panie ctné tú válkú se stydiechu a jim [bojujícím dívkám] za bláznovstvo jmiechu, ale některé se k tomu nepřimluvichu, neb tajně s Vlastú svět jmějiechu DalL 11,37; to jest zdání mé [Lakoty], abychom k ní [sestře] jely… K témuž se Smilstvo přimluví řkúc: Pojeďme TovHád 32v

3. proti čemu ohradit se proti něčemu, vyjádřit nesouhlas s něčím: obecně což koli před se vezmete, o to se s pány prvé neradíte …, a jestliže se proti tomu kdo přimluví (přimluvi ed.), od VMti nechuť má a od některých okřičen bývá ArchČ 4,103 (1465)

4. za koho/co, o koho/co, s větou obsah. k komu, přěd kým, u koho přimluvit se za někoho u někoho, promluvit před někým v něčí prospěch: slíbil je [poražený] Ptolomeovi mnoho peněz dáti, aby sě zaň přimluvil přěd králem BiblDrážď 2 Mach 4,45 ad suadendum regi; milý pane Bartoni, přimluv se ku panu Litvínovi, ať s námi [pány] přátelsky naloží, ať nám lidi propustí zase DeskyDvor 4,1212 (1482); (o světci) orodovat u někoho: aby … oni [svatí] všickni spolu za ny před hospodinem se přimluvili PasMuzA 632 intercedant