připojovati, -uju, -uje ipf.
k připojiti
1. jur. co (majetek) k čemu připojovat, přičleňovat, přidávat: zbuožie … k hradu jeho … poddávámy a z zvláštnie milosti a dobroty kniežetské připojujem k jmění, k držení, ku požívaní podle práva manského ArchČ 9,367 (1496)
2. koho k komu spojovat, dávat naroveň s někým: věrné a příchylné k zákonu božiemu mnich [tj. autor spisu] připojuje ku pikhartóm KorMan 40r
Jen tyto doklady
Sr. připlichtovati, připojovati sě, přitovařišovati