přirozovati sě, -uju, -uje ipf.
k přiroditi sě 5
(o neosobním činiteli) komu nastávat, přiházet se okamžikem narození: mnohým voleným jako Jákobovi ihned v cierkvi svaté jako v břiše matky nesnázi se přirozují PříbrZamP 212v
Jen tento doklad
Sr. StčS narozovati sě, porozovati sě
přirozuměti, -ěju, -ie pf.
dolož. jen přirozoměti, -ěju, -ie pf.
k rozuměti
co přidat rozumovou úvahou navíc k něčemu: když die pán Kristus, že nelzě bohatému vjíti do nebeského královstvie, nemá rozoměno býti o kterémž koli bohatém, ale o bohatém, jenž úfá v bohatství … A toť má tuto přirozoměno býti LyraMat 125v debet hoc subintelligi; kde se figura [tj. podobenství v Písmu] zavierá, nic viece neslušie přirozoměti, než jest napsáno HilPřijA 29
Sr. přimieniti, StčS podrozuměti