přitúleti, -eju, -é ipf.
sr. přitúliti
koho/co „k sobě“ objímat, tisknout k sobě: počěchu jeho [sv. Antonína] všichni přitúleti OtcB 208v amplexabantur eum; kterážto [manželka] přitúlejíci tělo mrtvé a líbajíc neleká sě ohně zapáleného GuallCtnostK 234 amplexans corpus; recipr. refl. tulit se k sobě, objímat se (navzájem): tu se mile plačíc přitúlešta [manželé] PasTisk 111v (sě … přitúlista PasMuzA)
Sr. přitúliti sě, přitulovati, přitulovati sě
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 2026-06-19, citován stav ze dne 7. 9. 2026).
přitúleti, -eju, -éš ned. objímat
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.
přitúleti nedok. = objímati
Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.