přitulovati, -uju, -uje ipf.
k přitúliti
1. koho objímat, vinout k sobě: přitulijě [Ježíš] jě [děti] a vkládajě rucě na ně, žehnáše jě BiblKoř Mc 10,16 (objímaje EvOl, přitúliv BiblDrážď) complexans; amplector přituluji SlovVeleš 104r
2. co (tvář) k čemu tisknout, tulit: rač zřieti [Kriste] na jejie [Panny Marie] líce …, jež jest často k tvému líci přitulovala OrlojK 425
Jen tyto doklady
Sr. přitúleti