1. co/koho k čemu, (k) komu, s čím, na co ap. přivázat, vázáním připevnit k něčemu/někomu, na něco: hodno jest, aby byl přivázán žrnov osličí k jeho hrdlu i utopen v hlubině mořskéj BiblDrážď Mt 18,6 (pověšen BiblOl, zavěšen BiblLit) suspendatur; vezmi bukvice listie čerstvé a ztluc je a přivěžiž na čelo LékFrantA 44r –⁠ fig.: jakež sě přídrží dolní pas k ledviem mužským, tak sem sobě přivázal vešken duom izrahelský BiblDrážď Jr 13,11 agglutinavi

2. co/koho k čemu kde přivázat, přivázáním omezit ve volném pohybu: svatého Jakuba provazem za hrdlo přivázav [biskup], přěd Heroda Agrippu jej vésti kázal PasMuzA 352–353 misso fune in collo apostoli; jest také nepokojné zvieře nedvěd. Bude liť u slúpa přivázán, téžměř vždy chodí okolo slúpa aneb i sěm i tam hlavú mece ŠtítSvátA 136r –⁠ fig.: slib nemožné věci slóve, jako ač by kto slíbil, že chce nebe přivázati, aby se nehýbalo PrávJihlA 149v

3. co obepnout, stáhnout kolem dokola, sevřít: přivázáno buď [tj. kořeny podťatého stromu] svazkem železným a měděným u bylinách, ješto vně sú BiblLit Dn 4,12 (svěžte jej Pror) alligetur –⁠ fig.: první provaz k nám přivázán jest skrúšenie, kteréž má srdce naše přivázati i projíti, že krev, točíšto hřiech, se všech strán vynde GestaB 137v

4. koho svázat, spoutat: nižádný nemóže osudie silného, vejda do domu, vzebrati, leč prvé silného přivázal by BiblMik Mc 3,27 (svieže BiblDrážď) alliget; (provinilce) uvrhnout do okovů, uvěznit: modléce sě spolu za ny, aby buoh otevřěl nám dveři své řeči k mluvení tajenstvie Jezukrista, proněžto přivázán jsem, k tomu, abych zjevil to tak, jakž musím mluviti BiblDrážď C 4,3 (okován jsem BiblOl, vězněm sem BiblPraž) vinctus sum –⁠ fig.: v ňemžto [evangeliu] praciji až do okov jako zle čině, ale všeliké slovo božie nenie přivázáno BiblDrážď 2 T 2,9 non est alligatum

5. co ovázat, ovázáním zakrýt, přikrýt: orudie, ješto nemá přikryvadla ani přivázáno svrchu, nečisto bude BiblOl Nu 19,15 (ani zavazadla BiblPad) nec ligaturam; (ránu) komu obvázat, ovinutím ošetřit; dolož. jen fig.: takť se přiblížil [Kristus] k raněnému člověku, přivázal rány tak k zdraví prvnímu, že moci všechny i duše, i těla mohou býti navráceny HusPostTN 102v

6. co (k) čemu připojit k něčemu, spojit s něčím: buoh nepřivázal svých svátostí k věcem vidomým RokJanB 97v; v pas. být spojen s něčím, pojit se s něčím: všichni vyvolení sú tělo a každý jest údem a každý ten úd jest láskú své mateři i každému bratru jako živú žilú přivázán HusVýklB 19r

7. koho (k) komu připoutat k někomu, spojit vztahem s někým: všichni, ktož jsú zákony přijeli v klášteřiech, ti jsú bohu přivázáni …, však nemóž ijeden s nimi manželstvie mieti PrávŠvábA 146v; (muže k ženě) spojit manželstvím s někým: přivázán jsi k ženě? Neroď hledati odvázanie BiblDrážď 1 C 7,27 alligatus es

8. koho pod co (moc) podřídit, podmanit něčemu: pod svú moc také přivázal [císař panovníky], že se jeho všichni báli BawArn 188

9. koho (k) komu/čemu připoutat k někomu/něčemu, získat pro někoho/něco, vyvolat v někom zájem o někoho/něco, náklonnost k někomu/něčemu: neviem, kakým svazkem jsúc k němu [tomuto světu] přivázána, mysli od něho odvrátiti nemohu Aug 40v; Antikrist rozmnožitel bluduov přivázal jest je [oklamané věřící] k bohu skrze lež zmalovanú svatostí mylnú ChelčKap 207r; „přivázati sobě“ naklonit si: neustíháš jeho [bližního, kterého jsi opustil], nebť jest daleko utekl …, a raněna jest jeho dušě a viec nebudeš moci jeho k sobě přivázati BiblOl Sir 27,23 colligare; (k činnosti) přimět, přivést: mysl vystřěže [pozornost] od lehkého rozpuščenie a k dobrému myšlení ji přivieže ŠtítVyš 79r ligat; (k bludu) svést, zavést: to ustavenie …, aby se musilo zpoviedati, přivázalo jest lid mnohým bludóm ChelčOl 157v; „přivázati svú mysl“ k komu/čemu upnout se k někomu/něčemu, oddat se někomu/něčemu: prospievá [zbožný člověk] den ote dne tak, že najprv s prací rozbroj mysli své sbéře v jedno a jako přivieže ji k bohu ŠtítVyš 98r colligat; v pas. komu být nakloněn: seznavše múdrost toho rytíře, jemu hodnú chválu vzdali, jež potom králi zvláštie milostí byl přivázán GestaM 27r; v pas. k čemu, v čem být zaujat něčím, oddávat se něčemu: že jsem ješče přivázán [tj. svědomí] v světských věcech, ješče jako mlátem s jinými světskými sě krmím Aug 58r

10. v pas. k čemu (povinnosti), s inf. být zavázán k plnění něčeho: žena přivázána jest k zákonu, poňavadž jest živ jejie muž BiblDrážď 1 C 7,39 alligata est; vysvobodil [Kristus] jě, ješto pro bázn smrti ve všem přiebytku svém přivázáni byli k služebenství BiblDrážď Hb 2,15 (zavázáni biechu BiblPad) obnoxii erant

11. v pas. komu být zaslíben někomu, být slibem zavázán k manželství s někým: člověk, jehož ty se k manželství střieci máš, to jest ten, jenž jest jinému člověku vírú přivázán PrávŠvábC 83v

12. (o ďáblu) koho postihnout, zachvátit: tuto dceru Abrahamovu, jižto jest přivázal byl diábel juž osmnádcět let, zdali by ta nejměla otvázána býti ot snuzenie tohoto v sobotní den? KristA 72v (sr. L 13,11: žena, ješto jmějieše duch nemocný ot osminádste let BiblDrážď)