přizývati, -aju, -á ipf.
k přizvati
1. koho s větou obsah. přivolávat k něčemu, vybízet k účasti na něčem; „přizývati na svědečstvie“ přivolávat za svědka: přizývámy na svědečstvie dnes nebe i zemi a boha otcóv našich …, že chcme poddati inhed město v rucě rytieřstvu Olofernovu BiblOl Jdt 7,17 (též BiblGlos, přisvědčujem … nebi i zemi i bohu BiblPad, přijímáme … na svědectvie BiblPraž) contestamur … caelum et terram et Deum (person.)
2. bibl. koho (akuz. Boha), čeho (gen. jména božího) vzývat, modlitbou ap. uctívat, oslavovat: přizýval jest k svéj pomoci najvyššieho mocného … i uslyšal jej veliký svatý buoh BiblDrážď Sir 46,6 (přizval jest BiblOl, vzýval jest BiblLit, vyznával jest BiblPraž) invocavit; veselte sě a přizývajte jmene jeho, nebo hospodin jest jmě jeho BiblOl Jdt 16,2 (vzývajte BiblLit) invocate
3. čeho (posvátného) vzývat, prosebně přivolávat něco, žádat o něco: budeš přizývati múdrosti a přichýlíš srdce tvé k niej BiblDrážď Pr 2,3 (vzývati BiblLit) invocaveris; pochtěv [já, Jeroným] popsati život svatého Hilariona, přizývaji k tomu pomoci svatého ducha OtcB 153r invoco
Sr. připrošovati, přivzývati, StčS nazývati, pozývati