1. koho/co, koho/čeho „k sobě“ přivolat, zavolat, vyzvat k příchodu: svatý Jeronymus k sobě bratří přizvav, kázal lvovi nohu umyjíc, jeho bolesti hlédati PasMuzA 532 vocatis fratribus; znamenává [hyena], kako kterému dietěti anebo psu dějí, a naučí sě té řeči, přizova dietě nebo psa, roztrhá je i snie LapidVodň 163v (přizova dietěte nebo psa LapidLékFrantB) – fig.: spasím vy ze všelikých poškvrn vašich a přizovu obilé i rozmnožím je BiblDrážď Ez 36,29 (povolám BiblPad, přivolám BiblPraž) vocabo

2. bibl. koho (svědka ap.) s inf. přizvat, přivolat k něčemu, vybídnout k účasti na něčem: přizval [Bůh] nebe ze svrchka a zemu seznati ľud svój ŽaltKlem 49,4 (přivolal ŽaltWittb) advocabit, var. advocavit (person.); pole za peniezě kupována budú a zapisována budú listem a pečet přikládána a svědek přizván bude v zemi v benjaminskéj BiblDrážď Jr 32,44 (přijímán bude BiblPad) adhibebitur

3. relig. (o Bohu) koho povolat, přizvat někoho k účasti na božím spasení, nabídnout někomu podíl na boží spáse: vám jest zaslíbenie … i všem …, kteréž koli přizóve hospodin buoh náš BiblLitTřeb L2 A 2,39 (přivolá BiblLit, povolá BiblPraž) advocaverit

4. bibl. koho (Boha)/co (jméno boží) vzýváním, modlitbou ap. uctít, oslavit: přizval jest k svéj pomoci najvyšieho mocného … i uslyšal jej veliký svatý bóh BiblOl Sir 46,6 (přizýval jest BiblDrážď, vzýval jest BiblLit, vyznával jest BiblPraž) invocavit; stanem před tiemto domem na věky v tvém vidění, v němž jest přizváno tvé jmě, a vzvolámy k tobě BiblOl 2 Par 20,9 (vzýváno jest BiblLit) invocatum est