pakostiti, -šču, -stí ipf.; k pakost
(komu) škodit, působit újmu na majetku, zdraví ap. (zvl. násilím): krčmář má těch mnoho zlostí, jimiž svéj duši pakoſti DesHrad 958; Nepakoſt sebe menšiemu BawEzop 756; neotpustil [Bůh] člověka pakoſtiti jim [Izraelským] ŽaltKap 104,14 (přěkážěti ~Wittb, škoditi ~Klem) nocere; kdež nenie spravedlnosti v zemi, častokrát lotříkové pakoſtie Hugo 191; refragari pakoſtiti SlovOstřS 146
V slovnících též za lat. periclitari (SlovVeleš 106b aj.)
Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008.
pakostiti, -šču, -stíš ned. škodit, působit nesnáze
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.
pakostiti nedok. = způsobovati nesnáze, škoditi
Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.