pobyti, -budu, -bude pf.; k býti
1. (jak [krátce] kde [ve světě]) pobýt živ, nějaký čas prožít, požít (zř.): tovařiška, málo časóv po niej pobywſſy, bohu sě dostala PasMuzA 474 (byvši ~Kal); v němž [životě] nenie býti, ale jen pobyti ŠtítSvátA 15a; v mnohých zemích pobude [člověk], ale v své umře LékFrantA 145a; málo pobuda [člověk], zhyne jako stín ChelčPost 158a; poby [mnich] za dvě létě mezi světskými BechMuz 12a; ona málo s mužem pobyla, až jí muž umřel ArchČ 37,366 (1456)
2. ([jak dlouho] kde [na nějakém místě]) pobýt, strávit nějaký čas; [kratší dobu] zdržet se; kde bez časového omezení načas bydlit (přebývat): prosichu jeho, aby bydlel u nich, i pobi tu dva dni EvPraž 9a (J 4,40: by ~Rajhr, ostal ~Víd, přěby BiblDrážď) mansit; tu [v ohni] list drahně pobyw, z uohně vyskočil PasMuzA 405 cum aliquantulum moram…fecisset; v této [komůrce] nynie pobud OtcB 52b repausa; pobyw u mše, domóv šel GestaB 95a; passus est comorari dopusti pobijti [v Sichemu] VýklKruml 42a (Jdc 9,41: přebývati BiblOl); přída [Kristus], aby pobuda odšel RokJanK 243b; těžko jemu [lidu] s bohem pobyti, s ním se poobierati RokLukA 309a (fig.); do země tvé jsme přišli, abychom v ní pobyli BiblPraž Gn 47,4 (na přiebytky ~Ol, k přebývaní ~Pad) ad peregrinandum; aby on tu v Praze i s čeledí svú pobýti mohl ArchČ 18,157 (1499) ║ kteřížto [„lékové“] nemohú k dásniem býti přikládáni a také tam mohú pobyti LékRhaz 74 zůstat
3. v čem ap. [stavu, činnosti] setrvat, nějaký čas strávit v čem, zvl. oddáváním se čemu: pohromadě v útěšě pobudyechu [páni] DalC 79,14 (přěbudiechu ~V) der vreuden ramptin; nesnadněť jie [lásky člověk] zbude, leč v hoři pobude LyrVil 178; mládenec maje úmysl v školniem umění ještě déle pobyti OrlojB 41b insistere; ež v svú chvíli…čtú slova božie a pobuduv [lidé] na modlitvě ŠtítSvátA200b; lid nechce sě povážiti pro pravdu boží, aby bez jich [kněžské] služby pobyl HusPostH 81b obešel se, pod. ListářRožmb 3,200 (1447); byli bychom rádi v pokoji pobyli bez takového proti tobě odporu KorMan 81a; aby do tří neděl toho [splacení peněz] v stání pobyl ArchČ 14,91 (1459). – Sr. pobývati
4. (jaký ap.) pobýt; má platnost pf. spony: nikdyť prázdna nepobyla [P. Maria] Vít 35a (nikdy jest prázdna nebyla ~Var); ačť na chvíli pobude žel,…takéť bude druhdy i libo ŠtítMuz 7b; krátký čas pobudem živi t. 104a; jenž [Jidáš] jest v radosti málo učedlníkem…pobyl HusPostH 102b; mládiť sú,…nechť veseli pobudu ChelčPost 162b; něco i lepšie mysli pobyli bychom, jsúce spolu ArchČ 6,192 (1480); v. též namále 2