pochotnost, -i f., též pochutnost; k pochotný
1. k komu, koho touha po kom, náklonnost k komu: rozpustí sě [srdce] v sladkú pochotnoſt k bohu a k bližním ŠtítSvátA 196a; dá jí [duši Bůh] takú sebe pochotnoſt, že nic tak…nebude sě jí líbiti ŠtítBrigP 86a
2. (čeho) lahodnost; [pokrmu] chutnost, lahodná chuť: <z> jehožto [zemřelého] těla předivné voněnie, převelmi veliká a rozkošná pochotnoſt vyšla jest PulkB 54 (pochutnost ~R); prvý stupeň, ten slóve pochotnoſt neb sladkost AlbRájK 227; ne krmě pochotnoſt k jedení tě připrav ŠtítOpat 18a; zkazí [ocet] pochotnoſt všicku vína toho ŠtítBrigC 26a (chut ~F); výmluvnost, řeči pochotnoſt PoggioF 138a suavitatem; tráví jej [svět kněží] sladkú pochotnoſtij z nebe ChelčSíť 230b — relig. obrazně: tvé [Kriste] vóně chutnost…a tvé pochotnoſty sladkost zdrávy a přěsilny činí zemdlené hřiechem JeronM 30b sapor; pochutnati pochotnoſti věčných věcí ŠtítMuz 118b; pochotnoſti ovoce toho požívati ŠtítOpat 116a; ve krvi mé duchovně pochutnoſt mají [věřící] ŠtítBrigC 24b; Ježíš svým synuom dává rybu, pochotnost rozumu…svrchního KalLuc 19; v. též okušenie 2 ║ ustóm také libé neb nelibé dal buoh ty pochotnoſti ŠtítBes 41 chuti (pod. t. 42); ať i v nás bude pochotnoſt jmene toho [Ježíš] ukázána ŠtítSvátA 39b sladkost
3. blaženost, radost: bývají [zbožní] v duchovní pochotnoſt v svatú jako z umu vytrženi ŠtítMuz 35b; kteraká jest pochotnoſt viděti tě ŠtítPař 24a; v blažené jsúc pochotnoſty z viděnie toho ŠtítSvátA 239b; v. též neporušený 2
Sr. ochotenstvie, ochotnost