podvoľenie, -ie n.; k podvoliti sě
1. jur. (s koho na koho) postoupení pře (od koho) k rozhodnutí (komu): podlé jich seznánie a podvolenie s uobú stranú ArchČ 4,341 (1401); že sú k konci nemieřili jíti [odpůrci]…vedle vykázánie smluvnieho listu a podvolenie ubrmanského ListářRožmb 4,186 (1450); z jich [obou stran] na ně [ubrmany] dobrovolného podvolenie ArchČ 37,981 (1456)
2. jur. (čí) závazek, podvolení se plnit nějakou povinnost: z podwolenye v zápisu DubA 8b (v. podvoľený); pokuta z podwolenie, ale ne z práva ProkArs 164b; pak li se strany svolé, muož se i…nález státi, ale to ne vedlé práva, než vedlé dobrovolného stran podwolenie VšehK 20a; že ona tomu svěření a podvolení má dosti učiniti ArchČ 8,459 (1487)