1. (kým) opovržení n. opovrhování, pohrdání: nenie [pyšný]…hoden přiezni, ale pohrzenie Hugo 361; pohrzenie mých bližních PříbrZamP 175b; pohrzieni jedni druhými ChelčJan 68a; s pohrzenim pospiešil od něho pryč ChelčKap 5b

2. pohanění, pohana, potupa: ponesú hanbu svú i všeliké pohrzenie své BiblLit Ez 39,26 (přěstúpenie BiblDrážď; v. pohrzěti 2) praevaricationem; v domu jeho [božím] za modlenie jest jemu pohrzenie HusVýklB 117a (jím pohrzenie ~T) tupení jeho; učiněni jsme v pohrzenie…a daj je v pohrzenie v zemi vězenie BiblPad Neh 4,4 (na potupenie…v mrzkost ~Ol, v potupu…v potupenie ~Lit, ku posměchu…v opovržení ~Praž) despectui…in despectionem; ta nevděčná pohrzenie ChelčSíť 59a. – Sr. potuṕenie

3. čím, čeho odmítání čeho; [žádoucího] zříkání se: velikých věcí žádanie, zavržených pohrzenie GuallCtnostM 36a contemptio; pohrzyenye světem ŠtítVyš 8b contemptus; pohrzenie sbožie minutého BurleyMudrC 184b; pohrzenie marných…libostí těla ChelčArc 6a

4. kým, koho, k čemu přezírání, opomíjení, nedbání koho/čeho: proti poslušenství starším pohrzienye [bojuje] ŠtítVyš 1b contemptus, pod. ŠtítMuz 111b; s pohrzením ciesaře má býti boha poslušno HusVýklB 42a (s pohrdáním ~T) s pominutím; od větčích…ku potupnějším údóm nenie mrzkosti ani pohrzeni ChelčLid 94a. – Sr. netbánie