pokláti, -koľu, -kóľe pf.; k kláti
koho v co ap. n. co (čím [kopím]) bodnout, zasáhnout bodnutím koho do čeho n. co: jeho [krále rytíř] kopím poklal až do srdce GestaB 115a ad cor penetravit; tak ho silně kopím pokla v život TrojTA 187 (prokla ~K) percussit; člověk bude poklan aneb posečen v své hrdlo PrávSasE 100b gehouwen ○ poklaný adj.: pakli kto vidí poklane nebo…okrvavené hrdlo své BřezSnářM 58b