poláti, -laju, -laje pf.; k láti
komu polát, vyčinit, vyhubovat: tomu diáblu svatý Apolinaris polaw PasMuzA 344 increpans; zlostně jemu polaw t. 392 maledicens; srdce mé nepolalo mi jest nikdy ze všeho mého života AlbRájB 38a (sr. Job 27,6) reprehendit; když…komuž koli polage aneb viece než slušie o nich lahodí ŠtítKlem 134a ○ polánie n.: pro polanye a pro potresktánie hospodin náš málo sě jest rozhněval BiblOl 2 Mach 7,33 (pro lánie ~Lit, pro tresktánie ~Pad) propter increpationem