1. (v čem [stráži] ap.) ponocovat, bdít, být v noci vzhůru: Ponoczugte…, ne aby vnáhle přída [pán domu], nalez ny spiece EvVíd 48a (Mc 13,35: bděte ~Ol) vigilate; jížto [kněží] ponocigy v strážích chrámových BiblDrážď Ez 40,46 excubant; zvědě, kterak ponocugi [nepřátelé] BawArn 1100; na božích modlitvách…ponoczowaſſe Frant 21a pernoctaret; přes celú noc ponoczugicz, na mžitku s ním [Ježíšem] hráchu KancJist 141; darmoť ponocugi, jenž ostřiehají jeho [města] AlbnCtnostA 44b ║ lugubrare ponoczowati SlovOstřS 139 bdít u zemřelého

2. (kde) držet noční stráž, mít noční hlídku („ponócku“ 1): vrátnému přikáže [pán], aby bděl a ponoczowal EvVíd 48a (Mc 13,34) vigilet; v každéj čtvrti [noci] ponoczowachu rytieři LyraMat 98a; excubabunt in custodiis ponoczowati budú VýklKruml 27a (Nu 1,53: v. ostřiehati 1); dvěma ponocným za 2 noci 4 gr., ježto ponocovali při sklepě LemingerMinc 393 (1487); za holomky ponocuje [služebník] a psuov hlédá ArchČ 17,554 (1499) ○ p-ánie ponocovánie n.: o ponoczowany okolo chrámu ComestC 92a de excubiis; chval v noci na počátcě ponoczowany Pror Lam 2,19 (bdění BiblLit) vigiliarum, pod. BiblPraž Ps 89,4 custodia; třetie bděnie anebo ponoczowanye bylo jest v poslední čtvrt noci LyraMat 98a