1. co [zemi, majetek ap.] (komu) poplenit, postihnout „pleňením“ (1); [o vojsku] vydrancovat; [území, porost] (z)pustošit: polskú zeḿu poplenychu DalC 65,4 beraubtin, pod. ipf. PulkB 82 devastavit; svieže silného,…jeho duom popleny BiblDrážď Mc 3,27 (vzbéře ~Lit) diripiet; vše sbožie jeho…poplenyli PasMuzA 568 (jemu poplenili ~Kal); rozbierají obilé z humen a osěnie poplenygi ComestC 149a vastarent; zažehl ta města…a poplenyl je BiblOl 1 Mach 11,61 (zlúpil jest ~Pad, vybral ~Praž) praedatus est; Poplenie [Babylóňané] sbožie tvá, rozchvátají kupectvie tvá BiblPad Ez 26,12 (roztrhají ~Ol); aby všeliký lid…zahynul a duom jeho poplenien byl BiblPraž Dn 3,96 (pust byl ~Drážď, pohuben byl ~Pad) ║ jenž [ďábel] tu hospodu [tj. lidskou duši] ze všeho dobrého popleny AlbRájA 54a (v obr.) evacuat oloupí o vše dobré; ona [ctnost] peklo poplenyla, nebesa otevřěla AlbRájA 106a spoliavit oloupila. – Sr. poplaniti

2. koho (ojed. gen.) [množství] postihnout zkázou, (z)ničit loupením n. pobíjením: když tázáše Achis: „Které tepeš?“ řiekáše [David]: „poplenugi bydlície v poléch“ ComestC 150b; sprostnost spravedlivých zřiedí je a potlačovánie převrácených popleni je BiblLit Pr 11,3 (zboří EvOl, zkazí BiblPad) vastabit; neb jest poplenil Pán Palestinské t. Jr 47,4 (jest pohubil ~Drážď, jest zkazil ~Pad) depopulatus est; královský hněv nepřátel popleni BřezSnářM 95b; beze všie obrany vastavit poplenil [Achaze asyrský král] VýklKruml 77a (2 Par 28,20: jest…zpustil BiblOl, jest…pohubil ~Lit, kazil ~Praž); široce okolní národy popleňugicz [kacíři] SilvKron 55b populati