porobiti, -b̕u, -bí pf. (ipf. porobovati, -uju, -uje, sr. též robiti); k roba
1. koho/co v co/čem, k čemu, pod co [poddanskou povinnost] podrobit čemu („podrobiti“ 1): by žena…mužě v dielo porobyla DalC 14,24; zemi v túž dan poroby [císař] t. 31,8 (opět podrobi ~P) macht er dinsthaftig; mladci…k dani porobeny budú BiblDrážď Is 31,8 (poddáni budú ~Pad) vectigales erunt; ovci povinnichu a ji v záplatu porobichu BawEzop 386; lidi v službu sobě porobyly PulkB 123 redigebant; porobil [král] zemi sobě ve stu librách střiebra BiblOl 2 Par 36,3 (v. podrobiti 1) condemnavit; král…porobil jest pod svú dan všěcky země t. Est 10,1 (učinil jest pod dan ~Pad, podmanil ~Praž) fecit tributarias — relig.: u vězenie porobugice všeliký rozum k službě Kristově BiblLit 2 C 10,5 (poddávajíce ~Ol); poddal jest [hříšník]…a porobil pána Ježíše jelikožto člověka v službu a v práci HusVýklB 15b; ješto [hříchy] v službu diáblu porobugij ChelčPost 281b ║ porobili [propuštěnou čeleď] v pacholky a v dievky BiblDrážď Jr 34,11 (podrobili ~Lit) subiugaverunt in famulos podřídili si jako pacholky (pod. BiblOl 2 Par 8,8)
2. koho/co (komu, pod koho) uvést v porobu („podmaniti“ 1); bez určení cíle porobit; „p. sobě, v svú moc“ podrobit si, podmanit si (mocensky): jenž [nepřítel] mú zemi porobyl AlxV 175; tiem [držením měst] li ny chce [císař] porobyty DalC 83,33 (podmatniti ~Fs) zcu dinst twingin; jenž [Eva] bieše pro své lakomstvo Porobyla vše křestanstvo Vít 30a zavinila porobu, pod. HusPostTN 101b; lakomstvie již ctnost…v svú moc porobilo bojem silným BawEzop 12 (fig.); naplňte zemi a porobte ji sobě BiblOl Gn 1,28 (v. podrobiti 4); kteří jim nechtie po jich vóli býti porobeni HusPostH 7b; hrdé sme popy a pány zemské pod bratřie porobili RozmlVácl 699; ustaviti nad sebú pána tělestného s mečem, aby…jakž chtě porobowal [jiné] ChelčLid 97a; diábla pobil, zlé Porobil [Bůh] ChelčArc 213a (fig.) ║ sedě [král] na oslici a oslátko jejie porobyw EvPraž 1a (Mt 21,5: v. poddaný 2) poddav jhu; proč s jeho [božího sluhu] tak porobil̇? OtcB 135b vexasti ponížil (pod. OtcC 209a afflixerim); dcera králova s poledne přijde k králi s polúnocie…a porobena bude ona BiblOl Dn 11,6 (dána bude ~Pad) tradetur vydána záhubě; hřiech tak člověka porobuge, ež člověk sám svój nebude ŠtítSvátA 203a zotročuje (pod. AlbRájC 34a)
3. co/koho (komu/čemu čím) podřídit („podmaniti“ 3): zdravie těla svého porobyla sem svéj hubenéj rozkoši Aug 23a; úřad vešken knězský svú jemu [papeži Konstantin] mocí porobil Budyš 73b
Sr. podrobiti