povlovně adv.; k povlovný
1. vlídně, laskavě, mírně; [o probuzení] pozvolna: nás velmě pěkně, velmě tíše a powlownye napomíná [sv. Pavel] ŠtítSvátA 66a; ze snu netbánie nevzbudíme sě, ano tak milostivě, tak powlownye vzbúzie nás bóh svým rozličným dobrodiením t. 96a, pod. t. 96b; andělové…mají lidi napomínati ku pokání, některé powlowṅegi, některé přísněji JakZjev 137a; ani prudkého činí pokánie, ale ve všem prostředně a powlownie se zachovávají BechMuz 167b ║ powlownyegie bude zemi sodomitskéj…den súdný BiblDrážď Mt 10,15 (lehčějieť ~Ol) tolerabilius snesitelněji, lehčeji
2. svolně, ochotně, souhlasně: kterak pilně, kterak vážně, kterak powlownie že jest poddán ve všem jeho zákonu RokLukA 216b; při VMti, to [umluvené] tak chce učiniti a má se v tom pěkně povlovně ArchČ 5,326 (1471); toho [úmluvy] čas uhlédajíc, povlovně učiniti chcme t. 6,51 (1472)