pozlehčiti, -ču, -čí pf.; k zlehčiti
čeho komu trochu zlehčit, znevážit co před kým: pakli by jich [posluchačů] potáhl od navyklých bluduov anebo jim jich pozlehcžil ChelčPost 129b. – Sr. oblehčiti 4, polehčiti 4
Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008.
pozlehčiti, -ču, -číš dok. trochu zlehčit
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.
pozlehčiti dok. = trochu zlehčiti
Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.