propožička, -y f., též propojička, propójčka; k propožitčiti
1. mont. (čeho ap.) propůjčení, postoupení k užívání: Propogiczku pak takto se právo dobývá: když ktož koli z dělníkuov…gaňk, t. pramen nalezl by, ten ot urburéřuov, t. od propójčitele pramenuov přijíti má PrávHorM 18b concessione; o propogiczkach, jenž slovú lénšafty t. 28a; o štolních propogiczkach i jiných dědičných dieluov t. 28a; v. též propožitčený, podávanie 3
2. mont. kutací úsek propůjčený k užívání: všecko pak právo horníkuov…neboť příslušie k osobám nebo k dolóm anebo k propogicžkam, ku požádaním žalob PrávHorS 110b ad concessiones; šestnádctý diel, kterýžto z propogcžek nám dlužný jest t. 131a (z pojiček ~M); kteříž…některý lán nebo lén neb propogiczku přijmú, druzí kverkové slovú PrávHorM 15a; v. též propožitčitedlný, propožitčiti