propustiti sě pf.; k propustiti
[o vředu ap.] provalit se, prasknout a vytéci: jakžť sě bolest taká kdy propuſti, takť jie nebrzo lzě zaceleti TkadlA 20b (fig.) tj. propukne; dobře zrají [vředy] a skuoro se propuſtie LékFrantA 130b; pakliť se ukáže otok jeho [nežitu] aneb se propuſti a vyhnojí LékSalM 271 resolvetur, pod. t. 310 solvitur; aby se hlíza propuſtila LékJádroD 285
Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008.
propustiti (sě), propustiti, propustiti sě, -pušču, -pustíš (sě) dok. provalit (se)
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.
propustiti sě dok. = provaliti se
Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.