1. relig. (ve funkci gen.) proroků (k „prorok“ 1): (A) [o společenství] tvořený proroky; (B) patřící prorokům; (C) [o působení] prorocký: — A: tě [Boha] prorokowy chválí počet ŽaltWittb 260a (Ambros. 8) — B: nebyli bychom jich tovařišie ve krvi prorokowey KristA 83b (Mt 23,30 prophetarum: v. proročí 1A); v tom pokoji po hrobiech královských byly…hroby prorokowi ComestC 199b (prorokóv ~K); by byl jiný bóh prorokowy a jiný Nového zákona t. 323b vyznávaný proroky — C: přikázal jest Alchimus…zkaziti diela prorokowa BiblDrážď 1 Mach 9,54 (v. proročský 1C) prophetarum; byl [sv. Jan] také v řádu prorokowem PasMuzA 279; zázraky prorokowe i apoštolské OtcB 2a

2. relig. [o výroku] prorocký, zvěstovaný proroky: kniežata…nevědúc hlasóv prorokowych, ješto na všakú sobotu čtú ComestK 261a; neuposlúchali sme hlasu hospodina boha našeho podlé slóv prorokowych BiblOl Bar 1,21 (prorocských ~Pad, prorokuov ~Praž) prophetarum ♦ p-é prorokové knihy ap. bibl. starozákonní prorocké knihy, Proroci: jakžto jest pisáno <v> prorokowich knihách BiblDrážď A 7,42 (prorocských ~Pad) in libro Prophetarum; toť jest dávné právo i prorokowe psánie KristA 41b (Mt 7,12: v. prorok 2)

3. ♦ synové p-í prorokoví bibl. členové starozákonních prorockých škol: jeden z synóv prorokowych vecě k svému tovařiši slovem božím BiblOl 3 Rg 20,35 (prorocských ~Pad), prophetarum, pod. t. 4 Rg 4,38 (v. proročský 4); dva mladečky s hory Efraim z synóv prorokowych t. 4 Rg 5,22 (prorocských ~Pad)