provaliti sě, -ľu, -lí pf. (ipf. provalovati sě, -uju, -uje); k valiti (sě)
1. pf. kde [na ledě] probořit se: tu [na ledě] mu se oř prowali a sobě jednu nohu zlomi TandBaw 1122; když bieše blíže od břehu druhého, tu se prowali i s koněm pohříži se AlexPovB 256b ║ množstvie [vojáků] jest ztonulo s koňmi, ješto se s nimi led prowalowal KronŽižka 162b bořil se, propadal se
2. [o zanícené tkáni] otevřít se, pozbýt celistvosti prasknutím zduřelého místa; [o otoku] prasknout: komuž se nohy prowalugij…, že jsú rány, až žíly vyhlédají LékFrantC 171b; takť uzrá [otok] neb se prowali vskuoře LékSalM 365 resolvetur; quando iam crepit [pustula], id est prowali se Lék UK I H 2,237b; ženám, kterýmžto prsy otekú…, pakliť by se ta bolest prowalyla LékChir 255b ○ provaľený adj.: ktož má střiely prowalene, vezmi bedrník LékFrantA 116b; prach dobrý na prowalenu nohu LékFrantC 173a; to každé krtice moří…, prowalene i neprovalené LékChir 197b ○ provalovánie n.: ta [matolina] hodí se k prowalowánj hlíz Apat 189b in resolvendis apostematibus