rozchod, -a/-u m.
k rozchoditi
rozchod, rozejití, rozcházení
tučnolistá bylina rozrůstající se plazivými oddenky, zvl. rozchodník (rod Senum L.)
Sr. rozchodek, rozchodník, StčS netřěsk
Autor: Milada Homolková
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 2026-06-19, citován stav ze dne 8. 9. 2026).
