senník, -a m.
k sen
prorok, kdo má prorocké sny nebo vnuknutí, zvěstovatel a vykladač budoucích událostí, stanoucích se z boží vůle
Sr. sennář, snabditel, snáč, sňák, snář, snodějcě, snoprav, snoprávcě, snopravec, snovník, zprávcě, StčS prorok
Autor: Irena Fuková
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 2026-06-19, citován stav ze dne 8. 9. 2026).
senník m. vykladač snů
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.