smrdutý | ESSČ |

smrdutý adj.

smrdutý, smradlavý, páchnoucí

mrzký, hodný opovržení

co (na povrchu těla) hnisající

hnijící, tlící

(o člověku) nečestný, zkažený, hříšný

jsoucí příznakem čeho nemravného, hanebného

podléhající zkáze, pomíjivý, tělesný, smrtelný, nikoli věčný, božský

Sr. smradatý, smradný, smrdatý, smrdělý, smrditý, smrdúcí

Autor: Štěpán Šimek

Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 2026-06-19, citován stav ze dne 6. 9. 2026).

 


logo ÚJČ: slavíme výročí 80 let od založení! Copyright © 2006–2026, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2026, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2026, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 19 lety, 9 měsíci a 23 dny; verze dat: 2026-06-19
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Strategie AV21
Web je podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062
(LINDAT/CLARIAH-CZ).