nepřěstale, -stále nepřěstále, adv., bez přestání, unaufhörlich: těch hřiešníkuov, ježto (sic) nepřestále hřešie ChelčOl. 157b.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
stále, sstále adv. stále, ustavičně; pevně, rozhodně, neochvějně: velmi stále odpověděl
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.