točiti, -ču, -číš ned. točit: točiti mysľú přemítat, být na rozpacích; točiti sobú točit se, obracet se, klátit se; — točiti sě točit se; snažit se; (o něčem) mluvit o něčem, starat se o něco
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.
