tento, tohoto pron. m.
tato, této pron. f.
toto, tohoto pron. n.
ve funkci ukazovací (také v pozici adjektiva) tento, tenhle, právě ten (ukazuje na osobu či věc, která je v dohledu mluvčího i posluchače)
ve funkci odkazovací (také v pozici adjektiva) tento, tenhle, právě ten (odkazuje na osobu n. věc uvedenou v kontextu n. z něho vyplývající), „tento svět“ často v opozici s „onen svět“ tento svět, ten, na němž se žije nyní, nikoliv po smrti
Sr. ten, StčS on, onen
Autor: Alena M. Černá
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 2026-06-19, citován stav ze dne 5. 9. 2026).
toto partik. a interj.
též to to partik. a interj.
k ten
negační; zvl. expr. kdepak, to ne; zvl. iron.; hodnotí proběhlý děj jako neočekávaný nebo nežádoucí
interj. upozor. ve funkci konj. adverz. hle, pozor, jenže; upozorňuje na děj opačný, než jaký vyplývá z předchozího kontextu
Sr. toť
Autor: Petr Nejedlý
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 2026-06-19, citován stav ze dne 5. 9. 2026).