uzh | ESSČ |

uzh, -a/-u m.

konec (okraj n. roh) nějakého výrobku z tkaniny ap. (?)

Ojedinělý doklad z rukopisu tzv. Životů sv. Otců za lat. initium s variantou uzel. Takto vykládá Gebauer v excerpci a spojuje s glosou zapsanou jako uz v Žaltáři glosovaném muzejním, která se vztahuje k usk za lat. ora. (sr. Ps 132,2).

Sr. úšket, obojek, podolek

Autor: Milada Homolková

Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 2026-06-19, citován stav ze dne 6. 9. 2026).

 


logo ÚJČ: slavíme výročí 80 let od založení! Copyright © 2006–2026, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2026, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2026, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 19 lety, 9 měsíci a 23 dny; verze dat: 2026-06-19
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Strategie AV21
Web je podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062
(LINDAT/CLARIAH-CZ).