vinný¹ adj. mající vinu: vinen býti někomu prohřešovat se vůči komu; mající povinnost, povinný, dlužný
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.
vinný² adj. patřící vínu, vinné révě: vinné kořenie vinná réva; vinný červ (podle středověkých představ rodící se z vína)
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.
vinný adj. = povinný, dlužný; — vinen býti někomu = prohřešovati se proti někomu
Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.