vzhlédati zpracováno v MSS vzhlédati
V MSS nenáležitě spojena v jednom hesle dvě původem i významem velice blízká slovesa: vzhlédati¹ k vzhládati, vzhledati ‚hledat, vyhledávat‘ a vzhlédati² k vzhlédnúti ‚vzhlížet, pohlížet, dívat se‘ aj. Obě slovesa jsou dolož. též se zjednodušenou počáteční hláskovou skupinou jako zhlédati¹, zhlédati² (zhlédati v MSS chybně uvedeno jako mladší, hláskoslovně zjednodušená podoba pf. vzhledati, pozd. zhledati)
Autor: Miloslava Vajdlová
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 2026-06-19, citován stav ze dne 6. 9. 2026).
vzhlédati¹ v. MSS vzhlédati
Autor: Miloslava Vajdlová
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 2026-06-19, citován stav ze dne 6. 9. 2026).
vzhlédati² v. MSS vzhlédati
Autor: Miloslava Vajdlová
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 2026-06-19, citován stav ze dne 6. 9. 2026).
vzhľadati, vzhlédati, -aju, -áš ned. vzhlížet; ohlížet se, mít ohled na koho; hledat (?): vzhledasta jeho s žalostí (
srov. shľadati,
zhledati)
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.
vzhlédati (sě), vzhlédati, vzhlédati sě nedok. (někomu) = ohlížeti se, ohled míti (na někoho)
Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.