vzjíti, vzníti, vzejdu, vzendu, -eš (
aor. vzjid, vzjide, vznid, vznide)
dok. vzejít, vystoupit, vejít, vyjít; nastoupit, povstat, zmoci se; (nad koho)
vyniknout; —
vzjíti sě,
vzníti sě začít se, vzniknout (
v. též sníti,
zníti)
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.
vzjíti, vzníti (1. sg. vzejdu, vzendu) dok. = vystoupiti, vzejíti, vyjíti, vstoupiti; — povznésti se
Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.