zhubiti | ESSČ |

zhubiti, -b̕u, -bí pf.

k hubiti

koho, co (zvíře) zahubit, usmrtit, (množství) pobít, (národ ap.) vyhladit

fig. koho, co zahubit, zničit

co (stavbu ap.) zničit, n. vážně poškodit, (zemi) zpustošit, (organizované) rozvrátit

co (bolest) odstranit, zahnat

koho čím zničit, vážně poškodit někoho, způsobit někomu velkou újmu

Autor: Petr Nejedlý

Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 2026-06-19, citován stav ze dne 6. 9. 2026).

 


logo ÚJČ: slavíme výročí 80 let od založení! Copyright © 2006–2026, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2026, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2026, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 19 lety, 9 měsíci a 23 dny; verze dat: 2026-06-19
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Strategie AV21
Web je podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062
(LINDAT/CLARIAH-CZ).