bdějúcí adj.
k bdieti
1. bdící, setrvávající v bdělém stavu
2. bdělý, pozorný, ostražitý, všímavý
Sr. bdiecí, přěpilný
Autor: Kateřina Voleková
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 2026-06-19, citován stav ze dne 10. 9. 2026).
bdějúcí, adj., wach, z vb. bdieti. — bdyegyczy Alb. 86b, co jest bdiegiczi Kruml. 215a.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².