bydlní adj.
k bydlo
bibl. (ve funkci gen.) „bydla“, tj. bydlení, přebývání
Sr. bydlný
Autor: Milada Homolková
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 2026-06-19, citován stav ze dne 9. 9. 2026).
bydlní, adj. z
bydlo. (Město) bidlnie civitatem habitationis
ŽGloss. 106, 36; srov. bydlný.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².