|
|
|
facún, -a/-u m. fačún, -a/-u m. vacún, -a/-u m. k střhn. vaʒʒunge stuha, zvl. jako ozdoba ženské hlavy Sr. drumlík, feflík, fafrnoch, pentlík, šlojieř Autor: Michal Hořejší Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 2026-06-19, citován stav ze dne 7. 9. 2026). 
facún, vacún, -čún fačún, vačún, -čín fačín, vačín, -a, -u, masc., ozdoba nějaká v účesu ženském, ovinek hlavy ženské; ze střhněm. vaʒʒunge Bekleidung, Schmuck. — V ten den odejme hospodin okrasu jich obuvi, jich zápon, jich prstenóv, jich waczunow, jich věncóv Štít. ř. 37a, odejme jim (ženám) okrasu jich obuvi, jich zápon, jich prstenóv, jich věncóv, jich waċunow ŠtítOp. 17a místa stejná; je v nich ohlas z Isa. 3, 18—20: in die illa auferet Dominus ornamentum calceamentorum, et lunulas, et torques et monilia, et armillas et mitras, et discriminalia…, což přeloženo v Br.: v ten den odejme Pán… spinadla a čepce, birety… a v Bibli 1857: v ten den odejme Pán… náramky a čepce, a kadeřadla; k témuž místu Isa. patří také překlady v mammotrektech: faczuny discriminalia MamD. 309b, facżuny discernalia (sic) MamE. 319b, faciny discriminalia MamVíd. — (Žena) bude-li ť mieti krátké vlasy, ale nafalšuje ť je wacunem dlúhým ŠtítOp. 13a. Košilí, čechlův, věncův, facúnův… Let. 641. Hlavy obyčejem machometským fačauny obvazují Puch. 83b. Cíška, podušky, facún s perlami Půh. Olom. 1531 BrandlGloss. Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
facún, fačún, fačín, vacún m. nějaká ozdoba v ženském účesu; ovinka účesu; příčesek Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.
facún m. (z franc.) = ozdoba v ženském účesu, ovinek ženské hlavy Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.
|