|
|
|
hraditi, -źu, -dí ipf. dolož. též hrazditi, -ždžu/-žďu, -zdí ipf. I. o ohrazení vymezeného prostoru n. objektu něčím 1. kudy stavět ochrannou překážku oddělující nějaký prostor od okolí 2. co (území, objekt ap.), čeho, čím (plotem, zdí ap.) ohrazovat, oddělovat stavbou nějakého ochranného prvku od okolí, zvl. na obranu 3. co (plot, hradbu n. jiný ochranný prvek) kde stavět, budovat 4. koho, co chránit, ochraňovat; „hraditi všěmi stranami“ jistit se něčím, zaštiťovat se něčím, zvl. přízní okolí II. o přehrazení prostoru n. objektu něčím 1. co (jez n. jinou překážku) kudy komu stavět, budovat 2. co (řeku) přehrazovat, rozdělovat něčím napříč se táhnoucím, zvl. jezem Sr. hrazditi Autor: Hana Kreisingerová Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 2026-06-19, citován stav ze dne 6. 9. 2026). 
hrazditi v. hraditi Autor: Markéta Pytlíková Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 2026-06-19, citován stav ze dne 6. 9. 2026).
hrazditi, -žžu, -žďu, -zdíš, impftiv., ohrazovati, umzäunen, befestigen: městečko nehražděné Pref. 8. — Stavěti, bauen: v jeho (Achabových) dnech opravi Jahel z Botel (sic) Jericho, a když základ kladieše, tehdy mu umřě syn jeho prvorozený, a když brány hrazdieſſe, tehdy umřě mu posledn syn jeho Comest. 160a, srov. Vulg. 3. Reg. 16, 34: aedificavit Hiel de Bethel Jericho…, fundavit cam … posuit portas cius, a Br. tamt.: załožił je… postavił brány jeho. — Srov. hraditi. Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
hrazditi, -žďu, -zdíš ned. stavět hradby, ohrazovat Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.
|