hyndrovánie, -ie n.
k hyndrovati
1. koho bránění, zabraňování, kladení překážek někomu v něčem („přěkážěnie“ 1)
beze (všeho) hyndrovánie bez otálení, bez průtahů, neprodleně
2. překážka, zábrana
Autor: Petr Nejedlý
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 2026-06-19, citován stav ze dne 9. 9. 2026).
hindrovánie, hyndr- hyndrovánie, -ie, neutr., překážení, pak vůbec obtěžování, trápení; z hindrovati, v. t. — Zde jedva přebude-li člověk jedné hodiny bez hyndrowanie Kruml. 6a; hyndrowanije convicium Lact. 43c.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².