lútna, -y f.
1. strunný hudební nástroj, zvl. loutna
2. dechový hudební nástroj, píšťala
K 2: dolož. ojed. ve VýklKruml za lat. tibia
Sr. húsli, kobos, piščba 2
Autor: Štěpán Šimek
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 2026-06-19, citován stav ze dne 8. 9. 2026).
lútna, -y, fem., hudební nástroj strunový, loutna, Laute; stněm. lûte Laute, Guitarre, stfranc. leut atd., z arabsk. — lautna cythara MamD. 301a.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².