mračiti, -ču, -čí pf.
k mrak
(o Bohu) působit mračno, soumrak, temnit, zatemňovat; (o králi) též fig.
Sr. temniti
Autor: Irena Fuková
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 2026-06-19, citován stav ze dne 8. 9. 2026).
mračiti, -ču, -číš, impftiv., mračným, temným činiti, dunkel machen, trüben: boha, jenžto svietí i mraczi Hrad. 83b; ten, jenž svietí i mraci, učiniž nad námi, cožkoli ráčí Baw. 234; jenž (bůh) dnem svietí, nocí mraczy Kat. v. 2620; on… stvořil jest veš svět i mraczy a všeckno spravedlně činí Plankt. 168b; lidie mněli, by král Kozdroe jako buoh i mraczyl i hřímal, když by chtěl Pass. 484; mraczým caligo Veleš. — Lakomstvo mnohé mraczy NRadaB. 676, mračiti, zaslepovati. — m. sě mračiti sě, sich verfinstern, trübe machen: nebeská krása v jeho obličeji sě mraczyeſſye ML. 2b.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
mračiti, -ču, -číš ned. činit mračným, temným; zatemňovat; zaslepovat: lakomstvo mnohé mračí
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.
mračiti nedok. = zatemňovati, zaslepovati
Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.