nadbytek, -tka/-tku m.; k nadbyt
jur. movitost, movitý majetek: Mikšík z Honětic poh. Erharta…, že mi drží … dvór a což k tomu přísluší, a z toho ze všeho, jakož Ješek z Chlumu držel, i z nadbytu. A ten nadbytek pokládám sto hř. gr. Půh 2,30 (1406); že mi pobral… klejnoty, koně jízdné, dobytek, setí jaré i ozimé i všecek nadbytek, kterýž jest odemřel bratr muoj se vším hospodářstvím Půh 4,46 (1460); ║ že jemu pobral [Janek Duchkovi] nadbytek horní i dolní i k tomu hotové peníze Půh 2,179 (1409) movitost nad zemí i pod zemí (srov. nadbyt 2). — Též jinde v Půh. – Srov. nábytek 5